Plán: Durmitor není nijak rozsáhlé pohoří a podle všemožných cestopisů, co jsem kde našel, jeho přechod zabere 3-4 dny, takže je obvykle spojován s některým dalším blízkým pohořím. Nicméně my ho nepůjdeme napříč, ale uděláme v něm jakési kolečko (které naplánoval Dan 🙂 a tak by nám to mělo vyjít na celý týden. Výchozí a tedy i cílové místo bude Crno jezero…
Mapa: Durmitorská mapa je běžně k sehnání, tedy ani letos jsme v tomto směru neměli problémy…
Doprava: Letos jsme se rozhodli pro vlak. Odjíždíme 31. srpna 2007 v půl čtvrté z Holešovic a vracíme se (tamtéž) 9. září někdy po poledni. Zjistili jsme, že pro takovéto mezistátní dopravy vůbec nemá smysl chodit k běžným pokladnám, jak jsme to zkoušeli na Hlaváku, neb nám (ne příliš zkušená) slečna vypočítala něco přes pět tisíc na osobu :-(. Poradila nám ale jakousi cestovku „České dráhy“, která nemá s Českými drahami nic společného, ale mají kancelář v patře přímo nad pokladnami a kde jsou „šikovní pánové“, kteří by nám mohli s nákupem pomoci. A skutečně, pán v cestovce byl opravdu šikovný a vypočítal nám (a zároveň prodal) lístky za 2900,- kč na jednoho, včetně místenek (zpáteční Praha – Mojkovac, což je městečko cca. 70km od Žabljaku – vesnička kousek od Crno jezera). To nám náladu zase spravilo :-). Dopravu Mojkovac – Žabljak si už budeme muset obstarat na místě (buďto autobus nebo taxík, podle okolností).