Plán: Letošní volba padla na další balkánskou zemi – Makedonii, konkrétně pohoří Šar Planina, které se nachází v severozápadní části země na pomezí Albánie a Kosova. Oproti předloňské Černé Hoře jsme s Martinem přibrali ještě třetího do party – Ivoše.
Doprava: Na trase Praha – Budapešť – Bělehrad – Skopje jsme zvolili trochu riskantnější variantu spojení, EC 273 Avala (Praha – Bělehrad) a NZ 335 (Bělehrad – Skopje). Riskantnější proto, že na přestup je v Bělehradě „pouhá“ hodina a Avala tuto hodinu (a více) dost často nabere na zpoždění. Nicméně rozhodli jsme se to risknout a tuto variantu zvolili. Díky našemu dopravnímu mágovi Martinovi jsme dostali krásnou cenu, a to 3000,- kč zpáteční do Skopje. Ze Skopje už budeme muset použít místní autobusovou dopravu, tedy přes Tetovo a dále do hor.
Mapa: Nebylo žádným překvapením, že ani toto pohoří není aktuálně zmapováno, existuje pouze stará vojenská mapa, odhadem z 60/70 let, která je stáhnutelná z internetu. Ještě pak tu je druhá, co se tváří jako autoatlas. Ani jedna nebyla ideální, ale jejich kombinací se dalo na horách celkem úspěšně orientovat.
Trasa: Nástup do hor jsme naplánovali u přehrady Mavrovo, dále pak cestou na sever až k nejvyššímu bodu pohoří Titův Vrch (2747 m.). Sestup by pak měl končit v severní části hor ve vesničce Vejce.