Plán: Na přípravu není nikdy dost brzy, takže tato tři na sebe navazující Rumunská pohoří v západních Karpatech jsem vybral celkem s předstihem, už někdy v červenci 2007. Každé z nich by podle všeho mělo vyjít na 3 až 5 dnů, takže ve finále bychom celou výpravu mohli zvládnout za nějakých 16 dní i dopravou, pokud počasí a další okolnosti budou přát. Říkal jsem si, že nižší, převážně travnaté Tarcu a Godeanu (do 2200 m.) by mohlo být vylidněnější, zatímco v Retezatu (kde už přece jen ten zvýšený turismus hrozí) bychom si užili ty vyšší, skalnaté partie. Vítaným pomocníkem při výběru a plánování byl báječně zpracovaný průvodce „Rumunské Karpaty“ od Michala Buličky (nakladatelství Mirago), můžu vřele doporučit…
Mapy: S těmi už je to horší. Zatímco známější Retezat není problém sehnat (od oblíbeného maďarského vydavatelství Dimap), mapy Tarcu a Godeanu v Čechách k dostání nejsou (nebo jsem prostě neměl štěstí). V jednom obchodě jsem byl dokonce „ubezpečen“, že pokud to nemají oni, pravděpodobně mapa ani neexistuje. S tímto faktem jsem se nespokojil, neboť z internetu se jejich naskenované kopie stáhnout dají, ale přeci jen – originál je originál. Ještě jsem se zkusil poptat na několika místech, ale bezvýsledně, takže jsem shánění jejich papírové podoby vzdal a vytisknul si je sám. Použil jsem „nejhorší“ fotografický papír, který je pro tisk fotek nepoužitelný, ale pro takovéto účely naprosto ideální. Na 4 strany A4 jsem vytisknul a poslepoval Tarcu a stejně tak Godeanu. Ve výsledku vypadají použitelně, jen nesmí zmoknout, aby se inkoust nerozmočil, to by bylo opravdu faux-pass… 😀 …ne, nakonec jsem je oblepil lepenkou, takže jsou teď nepromokavé… 😉
Tarcu: http://harti.mielu.ro/tarcu_mic.html
Godeanu: http://jardik.googlepages.com/mapagodeanu
Trasa: Náš výchozí bod leží v městečku Clopotiva, které je situováno severně od pohoří Retezat. Odtud se vydáme jihozápadním směrem po hřebenu sousedního Tarcu přes masivy Bloju a Baicu. Vynecháme tak masiv Tarcu, což je sice škoda, ale všechny tři, vzhledem další trase, přejít nelze (aniž bychom se dlouze nevraceli). Variantu Bloju-Baicu jsem zvolil z důvodu, že tak půjdeme zhruba dvojnásobnou vzdálenost po otevřených hřebenech oproti „konkurenční“ variantě masivu Tarcu. Také se vyhneme zdánlivě civilizovanější oblasti v okolí Muntele Mic. Dále se stočíme k jihu a přejdeme do pohoří Godeanu. Mezi dvěma variantami tras se budeme rozhodovat na hoře Vf. Prislop (1962 m.) – buďto budeme pokračovat na jih a na východ se obrátíme až u Vf. Olanelor(1990 m.) a nebo se stočíme na východ hned, přejdeme údolí potoka Raul Ses a vyšplháme na nejvyšší (slavnou! 🙂 horu Godeanu – Gugu (2291 m.). Tak jako tak budeme ze sedla Mitului pokračovat centrálním hřebenem dále na východ. V sedle Paltina (někde uváděno jako Soarbele) navážeme na Malý Retezat, postupně se stočíme k severo-východu, přejdeme po jeho hřebenu do sedla Planul Mic a po té nás už budou čekat finální (nejvyšší) partie Velkého Retezatu. Obkroužíme hlavní hřeben (přejdeme přes nejvyšší horuVf. Peleaga 2508,8 m.) a přes pravděpodobně turisticky nejrušnější místo celých hor u plesa Bucura podnikneme finální výstup na samotný Vf. Retezat. K poslednímu sestupu na sever nezvolíme silnici, ale jistě o dost příjemnější hřebenovku, která vede prakticky až do našeho cílového bodu – městečka Riu do Mori. Podle předběžných hrubých odhadů (měřeno kružítkem na všech třech mapách, co mám k dispozici 🙂 bychom měli ujít 110km, tedy zhruba 10km denně. Snad to není příliš smělý plán… 🙂