29. srpna 2011 (pondělí)
Výstup na nejvyšší vrchol Bjelasica, Pešica jezero
Trasa druhého dne na horách
Ráno jsme se vzbudili do opět azurového dne. Zatímco Martin ještě dospával, prošel jsem se s foťákem po okolí. Kolem stanu mezitím projel někdo na koni, pravděpodobně mířil k salaším, kolem kterých jsme včera odpoledne šli. Vystoupali jsme zpátky do sedla Svatovsko Groblje a pokračovali po hlavním hřebenu dále.
Tábořiště nedaleko Žuber (1848 m.n.m.)
Dnešní úsek jsme naplánovali kratší, dali jsme si dva cíle, dobýt nejvyšší vrchol Bjelasica Crna Glava (2135 m. n. m.) a sestoupit k plesu Pešiča jezero. Hlavní hřebenovka pokračovala širokou cestou, po které evidentně občas jezdí nějaká auta – pochopili jsme, že sem někteří místní vyjíždějí na celodenní sklizně borůvek, kterých tady bylo požehnaně. Naštěstí moc aut jsme za celou cestu po horách nepotkali.
Obydlené údolíčko Reljine
O kus dále jsme se rozhodli z hlavního hřebene sestoupit a cestu si o kousek prodloužit kolem plesa Ursulovac, ale když jsme se pokusili v mapě naznačenou cestu najít, skončili jsme na prudké stráni plné hustého borůvčí a další postup naznačoval terén spíše neschůdný, takže jsme se zase potupně vrátili na hřeben a pokračovali původní trasou.
Vrcholové foto na Crna Glava (2139 m.n.m.)
Vylezli jsme na nepojmenovaný vrchol (2079 m. n. m.), počkali až čtveřice mladých kluků – borůvkářů – přejdou do bezpečné vzdálenosti a kousek pod vrcholem jsme schovali krosny. Výstup na sousední Crnu Glavu (2139 m. n. m.) jsme si dali jenom na lehko. Tam se mi bohužel stala nemilá věc, po focení ze stativu (ve formě kovové schránky určené pro vrcholovou knihu), se mi páska foťáku zachytila za okraj schránky, foťák z ruky vyškubnul a asi z půl metru spadnul do kamení :(. Žádné sklo se nerozbilo, ale začala blbnout funkce potvrzování automatického ostření. Ach jo, chvilka nepozornosti a neštěstí je na světě.
Pleso Ursulovac
Dnes už nám zbýval jen sestup z Crny Glavy (2139 m. n. m.) zpět pro krosny (našli jsme je 🙂 a pak už jen dolů do údolí k plesu Pešiča jezero. Na obzoru se tyčila taková ne zrovna přírodní věc a to obří vysílač stojící na vrcholu Zekova Glava (2117 m. n. m.). Strategicky velmi výhodné místo, na horách ale poněkud narušující faktor. Nedaleko Pešica jezero bylo za lesíkem několik salaší, jak jsme mohli vidět při výstupu na Crnu Glavu (2139 m. n. m.), kde panoval čilý ruch (tedy na místní poměry). Naštěstí pleso bylo od salaší docela oddělené, takže tam byl klid. Našli jsme si pěkné místo na táboření a hned poté, co jsme tam odtud vyhnali krávy (odešly samy a dobrovolně :), jsme ho celé obsadili. To bylo kolem čtvrté hodiny a my měli dostatek času na odpočinek, takže koupání, borůvky a podobné vymoženosti, co nám okolí poskytovalo :).
Kompletní fotogalerie z tohoto dne:
