31. srpna 2011 (středa)
Přechod do Komovi
Trasa čtvrtého dne na horách
Dneska jsme měli za úkol dostat se na úpatí hlavního masivu našeho druhého pohoří – Komovi. Cesta to byla nenáročná, částečně lesem (nepříliš podobným tomu našemu), částečně po loukách kolem obydlených dřevěných salaší, až po hlavní křižovatku – jedinou pořádnější asfaltku protínající celé pohoří na západ směřující do Kolašinu, na východ do Andrejevice. Několik domků, kterým dominoval jeden větší penzion, vykazovalo velmi línou atmosféru a ani pes, který se na nás přišel podívat, nejevil nijak významnější obranářskou aktivitu. Nakonec si lehl doprostřed silnice, což napovídalo faktu, že moc rušný provoz tu asi nebude. O jediný rozruch se tu postaral majitel penzionu, který nás vehementně zval dál, když ne na přenocování, tak alespoň na jídlo a pití na svou zahrádku skrytou pod slunečníky s nápisem Coca-Cola. S díky jsme odmítli, což ho evidentně moc nepotěšilo a místo kolem půl jedné po poledni opustili.
Opouštíme tábořiště pod Zminica (1867 m.n.m.)
Čekala nás poslední obydlená oblast před vstupem do Komovi a to Eko Katun Štavna. Asi nejzajímavější byl malý dřevěný obchůdek, něco mezi venkovním minibarem a stánkem se vším možným, podobný těm, které stávají u nás například poblíž zastávek, kde vám prodají párek v rohlíku nebo smažený sýr. Popovídali jsme si s mladým prodavačem/majitelem, samozřejmě ani ten neuměl jinak než po svém rodném. Pochopitelně se nám pokoušel prodat něco ze své nabídky, ale i když jsme nejevili o nic zájem, ochotně nám radil, kde tady můžeme stanovat. S poděkováním jsme ho opustili a šli na místo, kde jsme z mapy tušili vhodné místo k táboření. To se ukázalo opravdu jako vhodné, bylo to přímo na úpatí prvního masivu Komovi – Kom Vasojevicki (2461 m. n. m.). Bylo brzo, kolem třetí hodiny, sluníčko vykouklo a začalo nebezpečně pálit, ale dále už jsme pro dnešek nepokračovali, protože Komovi se přecházejí za jeden celý den, na což už zase bylo zase moc pozdě.
Sámoška v podhůří Komovi
V klidu jsme se tedy na loučce rozvalili a relaxovali. Pozorovali jsme borůvkáře na protějším svahu a stádo ovcí, které během odpoledne sestoupilo k nám dolů a v podstatě nás do sebe integrovalo :).
Kompletní fotogalerie z tohoto dne:
