4. července 2010 (neděle)
Kyjev
Do Kyjeva jsme přijeli po druhé hodině odpolední. Měli jsme spoustu času na prohlídku, navazující spoj do ruského Nevinnomyssku totiž odjížděl až ve 23:59. Složili jsme veškerou bagáž na jedno místo, pár dobrovolníků zůstalo hlídat a zbytek se šel podívat do města. Já s Vikim, Jirkou a Míšou jsme šli vyměnit nějaké peníze (podle všeho dali Jirkovi omylem o nezanedbatelné množství Hřiven více 🙂 a pak se za mírného deště vydali do nákupního střediska ležící přes hlavní silnici naproti nádraží. Cíl byl jasný, koupit paměťovou kartu do Jirkova foťáku, kterou si jakýmsi nevysvětlitelným způsobem zapomněl ;-). Kartu sehnal, stála podobně jako u nás, takže žádná velká ztráta. Ještě jsme prolezli zbytek obchoďáku, jestli tam náhodou nebudou někde mít návleky na boty (které si Jirka taktéž zapomněl ;-D). Neměli.
Vrátili jsme se na nádraží, vyšli na druhé straně hlavním vchodem. Tam jsme zapadli do jedné restaurace, který se snažil působit dojmem vlaku. Alespoň jsme tak usoudili z klasické vlakové stěny se stahovacím oknem, která tam byla uprostřed postavená :-). Dali jsme si pozdní oběd a užívali si sympatickou, rozpačitou servírku, která neuměla ani slovo anglicky :-).
Ještě jsme měli spoustu času, a když jsme se pak náhodně před vstupem do nádraží sešli ve větší skupince „našich“, jelikož už bylo slunečno, vyrazili jsme „do města“. Stanici metra sousedící s nádražím jsme trefili hned napodruhé. Koupili si lístky, které se nám zdály ty pravé (i když kdo ví, co jsme to vlastně koupili 🙂 a popojeli několik stanic do centra. Cestou jsme ztratili několik členů :-). Ze stanice Vokzal‘na jsme přejeli do Teatral’na. Odtud jsme se vydali širokou ulicí až na náměstí Nezávislosti (Maidan Nezalezhnosti). Konaly se zde jakési oslavy, široká ulice byla autům uzavřena a stala se z ní velká pěší zóna. Na náměstí se konal živý koncert, nějaký zpěvák, pravděpodobně ukrajinská národní hvězda :-), zpíval hity Michaela Jacksona (celkem obstojně, musím říct). Jestli tu slavili americký den Nezávislosti, těžko říct :-). Z náměstí jsme se (náhodně) vydali ke kostelu sv. Michaela (St. Michael’s Golden-Domed Monastery), moc pěkný, zaplatili jsme si vstup (za pár Hřiven), prošli si místní muzeum a vylezli nahoru na věž. Odtud jsme se pak vydali parkem a došli na pěknou vyhlídku, odkud bylo vidět dolů na Dněpr a hustě zalesněnou část na jeho východním břehu. Zpátky na nádraží jsme nakonec došli pěšky, opět přes náměstí Nezávislosti, bylo to jen pár kilometrů. U nádraží jsme si dali pozdní večeři v místní pizzerii a o půlnoci pokračovali vlakem do Ruska…